Drupal vs WordPress vs Joomla: Jak vybrat správný CMS

Výběr správného systému pro správu obsahu pro instituci není jen technickou preferencí — je to strategické rozhodnutí, které formuje dalších pět až deset let digitální infrastruktury. Otázka se obvykle vynořuje jako „WordPress, nebo Drupal?", ale dnešní krajina je širší: do hodnocení patří i Joomla, headless CMS a spravované platformy.

Tento článek se zabývá tím, jak se trh CMS zformoval do roku 2026, v čem se hlavní open-source systémy filozoficky liší, jaký scénář se hodí k jaké platformě a jak mohou zejména vzdělávací instituce najít správnou volbu.

Trh CMS ve vzdělávacím sektoru

Obecné údaje o tržním podílu ukazují, že WordPress ovládá celosvětově zhruba 60 % webu — číslo do značné míry poháněné blogy a weby malých firem. Vzdělávací sektor však vypráví zcela odlišný příběh. Potřeby vysokoškolských institucí v oblasti digitální infrastruktury — stovky subsajtů, vícejazyčné struktury, integrace se studijním informačním systémem a LDAP, akademická architektura obsahu, otevřený přístup — se liší od potřeb obecného webu, a stejně tak se liší i CMS, který si volí.

Data z komplexní studie The Drop Times, založené na žebříčku QS World University Rankings, tento rozdíl jasně ukazují:

Konkrétní příklady dodávají tabulce váhu: MIT provozuje více než 500 webů na Drupalu prostřednictvím své interní cloudové služby, Yale spravuje celou univerzitní komunitu přes institucionální platformu Drupal nazvanou YaleSites, Harvard provozuje své globální podpůrné služby na Drupalu, dokumentace OIT Princetonu označuje Drupal za svůj podnikový CMS a Oxford zveřejnil svou migraci jako případovou studii na drupal.org. Podobný obraz je i v Turecku, kde digitální infrastrukturu dlouho zavedených institucí, jako je Univerzita Sabancı, METU a Yıldız Technical University, vyvíjí tým Drupal4edu v Drupartu. A stejný vzorec se objevuje i v Česku — Univerzita Pardubice provozuje na jediné platformě Drupal svůj hlavní web, sedm fakult i studentský a zaměstnanecký intranet.

Klíčové ponaučení je toto: při výběru CMS je přístup „nejpopulárnější volba je ta správná" zavádějící. WordPress pohání většinu globálního webu, zatímco Drupal je jasnou preferencí institucí s nejcitlivějšími a nejsložitějšími požadavky na infrastrukturu — univerzit, vládních agentur, orgánů veřejného zdraví, obranných organizací. Tento vzorec platí už 25 let a rok 2026 na tom nic nezměnil.

WordPress, Drupal a Joomla: tři odlišné filozofie

Všechny tři open-source systémy stojí na stejném základu: běží na PHP, jsou vydávány pod licencí GPL a rozšiřují se prostřednictvím ekosystému modulů nebo pluginů. Jejich filozofie se však výrazně liší — a právě tento rozdíl určuje, jaký typ projektu se hodí k jaké platformě.

• WordPress: vznikl jako CMS zaměřený primárně na publikování. Jeho přístup „nejprve publikuj obsah, zdokonaluj ho později" mu dává ze všech tří nejkratší křivku učení. Ekosystém s více než 60 000 pluginy, rychlé nastavení a přívětivé rozhraní z něj dělají nesporného lídra pro malé a středně velké projekty. Odvrácenou stranou je, že závislost na pluginech rozšiřuje bezpečnostní plochu — podle dat Wordfence pochází zhruba 56 % známých vektorů útoku na weby WordPress ze zranitelností pluginů.
• Drupal: na prvním místě je struktura. Každý kus obsahu je „uzel" (node) a složité vztahy se budují prostřednictvím typů obsahu, polí, taxonomie a views. Vícejazyčná podpora (110+ jazyků), granulární oprávnění a multisite architektura — to vše je součástí jádra. Tato struktura je pro malé projekty zbytečně předimenzovaná a pro velké institucionální projekty přesně na míru. Drupal CMS 2.0, vydaný v lednu 2026, přidal nástroje pro tvorbu obsahu s podporou AI, vizuální editor typu drag-and-drop (Canvas) a hotové šablony webů.
• Joomla: nabízí střední cestu mezi oběma systémy. Jeho správa uživatelů, vícejazyčná podpora a struktura šablon jsou schopnější než u WordPressu, i když nedosahují hloubky Drupalu. Jeho tržní podíl od roku 2010 klesá a jeho ekosystém rozšíření je omezenější než u obou zbývajících systémů. Udržovat stávající web na Joomle dává smysl; volit ji pro nový institucionální projekt vyžaduje dobře podložené zdůvodnění.

Vedle těchto tří systémů patří do hodnocení i uzavřené podnikové systémy jako Sitecore, Adobe Experience Manager a Kentico Xperience — a novější headless platformy jako Strapi, Contentful a Sanity. Zásadní dělicí čára mezi otevřeným a uzavřeným zdrojovým kódem se odvíjí od dvou věcí: ročních licenčních poplatků, které na straně uzavřeného zdrojového kódu začínají v řádu desítek tisíc eur, a svobody nad zdrojovým kódem.

Srovnávací tabulka: Který CMS se hodí k jakému scénáři?

Následující tabulka staví tři nejrozšířenější open-source systémy vedle sebe podle řady kritérií. Nejde o absolutní žebříček „nejlepších" — jde o pomůcku, která zdůrazňuje, že správná otázka zní: „Který je nejlepší pro nás?"

Tabulka usnadňuje jedno rozhodnutí: pro blog, osobní web nebo malý firemní web WordPress; pro vysoce citlivý, vícejazyčný projekt vyžadující institucionální integrace je obvykle lepší volbou Drupal. Joomla zůstává udržitelná pro organizace, které ji už provozují, ale u projektů začínajících od nuly poskytuje silnější argument buď snadná použitelnost WordPressu, nebo institucionální hloubka Drupalu.

Headless CMS alternativy a přístup nové generace

Nad rámec tradičního srovnání CMS se v posledních letech rychle rozvinula další alternativa: headless CMS. Platformy jako Strapi, Contentful, Sanity a Storyblok fungují čistě jako zdroj obsahu, zatímco front-end je postaven na moderním frameworku, jako je Next.js, Astro, React nebo Vue. Tato architektura je obzvlášť atraktivní pro instituce distribuující obsah přes několik kanálů — web, mobilní aplikaci, kiosek, digitální signage.

Jeden bod je třeba zde ujasnit: headless není alternativou k WordPressu a Drupalu, je to architektura, kterou lze na obou postavit. Oba mohou fungovat v headless režimu — WordPress prostřednictvím své REST API, Drupal prostřednictvím JSON:API přímo v jádru. Drupal je v této oblasti z obou vyzrálejší: podpora GraphQL, decoupled správa menu a přístup postupného decouplingu jsou součástí dokumentace jádra. Pro instituci, která dojde k závěru, že „potřebuje headless CMS", tak migrace na samostatnou platformu není jedinou cestou — Drupal tuto roli může sehrát už teď.

Výhodou čistě headless platforem je, že jsou od základu navrženy jako API-first. Nevýhodou je, že redaktoři obsahu ztrácejí přístup k vestavěnému editačnímu rozhraní, náhledu a správě rozvržení. Pro vzdělávací instituce to bývá praktická překážka: tam, kde musí obsah zadávat samy akademické katedry, systém pouze s API výrazně zpomaluje tvorbu obsahu.

Který CMS je vhodný pro vzdělávací instituce?

Pro univerzitu nebo velkou vzdělávací instituci obvykle otázku CMS rozhoduje několik klíčových skutečností:

• Počet stránek a složitost obsahu: univerzita obvykle provozuje desítky — někdy stovky — subsajtů zahrnujících hlavní web, fakulty, ústavy, výzkumná centra, knihovnu, digitální archivy, profily akademických pracovníků a přihlašovací portály. Tento rozsah vyžaduje platformu s multisite architekturou vestavěnou přímo v jádru.
• Vícejazyčné požadavky: instituce zaměřené na zahraniční studenty potřebují místní jazyk a angličtinu, plus jazyky jako arabština, ruština, němčina a francouzština. Rozhodující je zde 110+ jazyků vestavěných v jádru Drupalu.
• Potřeby institucionální integrace: CMS musí spolupracovat se studijními informačními systémy, LDAP/CAS, SAP, CRM a LMS platformami. API řízená architektura Drupalu a vyzrálé integrační moduly se v tomto scénáři historicky osvědčily.
• Bezpečnost a dlouhodobost: digitální infrastruktura univerzity se plánuje na horizont pěti až deseti let. Disciplinovaný bezpečnostní harmonogram vydávání (spravovaný Drupal Security Team) a podnikově škálovatelný model oprávnění Drupalu tento časový rámec podporují.

V praxi mnoho univerzit uplatňuje spíše hybridní model než přístup vše nebo nic: hlavní web univerzity a weby fakult běží v rámci Drupal multisite, zatímco studentské spolky a malé propagační blogy fungují na WordPressu.

V Turecku vyvíjí digitální infrastrukturu zavedených institucí — mimo jiné Univerzity Sabancı, METU, TED University, Yıldız Technical University, Yeditepe University, Acıbadem University, Medipol University, Özyeğin University, Kadir Has University, Işık University a İstinye University — tým Drupal4edu v Drupartu. Stejný vzorec platí celosvětově na Harvardu, MIT, Stanfordu, Oxfordu, Yale a Cornellu — a jak již bylo zmíněno, i v Česku, kde na Drupal sází například Univerzita Pardubice. Tato rozšířenost není náhoda; jde o výsledek toho, že přirozené požadavky vzdělávacího sektoru se shodují s architektonickými silnými stránkami Drupalu.

Časté dotazy o systémech pro správu obsahu

Poslední aktualizace: 23.07.2026 10:24